Tabule IV · Vinifikace
Kvevri neboli qvevri: víno, které vzniká v zemi
Zakopaná gruzínská amfora, víno, které kvasí v rytmu půdy: nejstarší technika výroby vína na světě, dnes živá v kamenné stodole z roku 1817, v Alsasku.
Kvevri nebo qvevri: jedna amfora, dva zápisy
Kvevri a qvevri (ქვევრი) jsou totéž slovo: gruzínský hliněný džbán, který se už více než 8000 let používá ke kvašení a zrání vína. Oba přepisy existují vedle sebe: „qvevri“ je častější v angličtině a němčině, „kvevri“ ve francouzštině a španělštině. Metoda výroby vína v kvevri je od roku 2013 zapsána na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
V l'ambre blanc používáme oba zápisy: ať jste sem přišli jakkoli, jste na správném místě. Je to stejná amfora, stejné gesto, stejné živé víno.
Výroba vína v kvevri v l'ambre blanc
V zahradě se sadem, za naší kamennou stodolou z roku 1817 v Lutzelhouse, jsou gruzínská kvevri zakopaná přímo v alsaské půdě. Tyto džbány z pálené hlíny se zahřejí a potom potřou včelím voskem, který vsákne do pórů a zevnitř je utěsní. Zakopaná, mimo světlo a chráněná před prudkými výkyvy teplot, umožňují pomalé kvašení bez jakéhokoli mechanického zásahu: hrozny kvasí ve styku se slupkami a jadérky, v rytmu ticha a ročních období. Bez přídavků, bez čiření, bez filtrace: kvevri nechá víno stát se tím, čím má být.
Marani
Naše kvevri jsou zakopaná v ovocné a zeleninové zahradě vedle stodoly: to je naše marani, jak Gruzínci říkají místu, kde spí džbány. Tady je pod širým nebem. První kvevri přišlo do země v srpnu 2022, do jámy, kterou vinař vykopal ručně; dnes jich je šestnáct, dohromady asi 80 hektolitrů.
Všechna naše kvevri pocházejí z Gruzie. Hrnčířů, kteří je ještě umějí vyrobit, je kolem deseti, všichni jsou Gruzínci.
Jak vzniká kvevri
Kvevri neboli qvevri se staví ručně, válek po válku: hrnčíř nechá každý prstenec hlíny zaschnout, než položí další, aby nádoba unesla vlastní váhu. Po vyschnutí se nádoba vypálí v peci a ještě horká se zevnitř potře včelím voskem: vosk pronikne do pórů hlíny. Zvenku ji chrání vrstva vápna, než se spustí do jámy.
Jeho vejčitý tvar bez uch a bez nohy není náhoda: během kvašení slupky a semínka v nádobě kolují, pak se usadí na dně, ve špičce, aby se víno samo vyčeřilo.
Rodinný příběh
Tahle volba není jen metodou výroby vína: je to i otázka kořenů. Řecký původ Yanna Molly Webera ho spojuje s těmito gesty výroby vína v amforách, důvěrně známými a téměř archaickými, předanými dřív, než se je stihl naučit. V l'ambre blanc je výroba vína v kvevri spíš návratem ke starému, pokornému gestu blízkému zemi než sledováním módy.
Od vinice k amfoře: jednotlivé kroky
-
Ruční sklizeň
Ruční sběr do malých bedýnek, aby každá bobule zůstala neporušená.
-
Plnění kvevri
Hrozny (někdy celé hrozny i se stopkami) jdou přímo do zakopané amfory, při dlouhých maceracích bez předchozího lisování.
-
Spontánní macerace a kvašení
Od několika dnů do deseti měsíců podle vína, bez přidaných kvasinek a bez řízení teploty: kvevri se reguluje samo.
-
Přímé lisování nebo stočení
Šetrné oddělení vína od slupek, bez přídavků a bez filtrace.
-
Lahvování
Víno nefiltrované a nečiřené; podle vína bez přidané síry nebo se špetkou v případě potřeby, ve vhodnou chvíli.
Proč amforu zakopat?
Zakopané kvevri je chráněné před rozdíly teplot mezi dnem a nocí: kvašení probíhá ve stálém klimatu, bez klimatizace a topení ve sklepě. Včelí vosk, který pokrývá vnitřek, činí stěnu téměř nepropustnou: výměna se vzduchem zůstává velmi malá a amfora nedodává chuť dřeva. Styl vína závisí především na hroznech a délce macerace: u nás vína s texturou a jemným tříslovinným stiskem, i u bílých.
Kvevri, amfora, džbán: v čem se liší
O kvevri se často mluví jako o „víně z amfory“ a to slovo pomáhá si nádobu představit. Antická amfora, řecká či římská, však sloužila k přepravě: dvě ucha, úzké hrdlo, špičaté dno, aby se dala zaklínit v podpalubí lodí. Kvevri necestuje: je určeno k tomu, aby zůstalo pod zemí, často po generace. Španělská tinaja stojí na zemi, nemá jeho tvar a nezakopává se. A kvevri není pouhá nádoba: je to celá metoda, od kvašení na slupkách až po zrání.
Jantarové víno, zrozené v kvevri
V Gruzii dávají bílé hrozny, které kvasí a macerují se slupkami v kvevri, víno barvy jantaru: Gruzínci mu říkají „jantarové víno“, jinde se říká „oranžové víno“. Tato barva pochází ze slupek bílých hroznů a z doby macerace. V kvevri zrají i červená vína: u l'ambre blanc jím procházejí macerovaná bílá vína i pinot noir.
Naše vína z kvevri
Většina vín l'ambre blanc stráví celé zrání nebo jeho část v kvevri, od krátké několikadenní macerace po dlouhou desetiměsíční maceraci. Podrobnosti o každé metodě najdete na kartách našich přírodních vín z Alsaska.
Časté otázky
- Kvevri, nebo qvevri: jaký je rozdíl?
- Žádný: jsou to dva latinské přepisy stejného gruzínského slova (ქვევრი), které označuje stejnou amforu z pálené hlíny.
- Dodává kvevri vínu zvláštní chuť?
- Ne jako dřevo: pálená, voskovaná hlína nedodává tóny dubu ani vanilky. To, co ochutnáte, jsou hrozny, macerace a doba zrání.
- Proč se kvevri zakopávají?
- Země tlumí výkyvy teplot: kvašení probíhá v klidu, bez klimatizace a topení, a amfora je chráněná.
- Je víno z kvevri přírodní víno?
- Technika kvevri se tradičně pojí s přírodními a oranžovými víny, protože ladí s výrobou bez přídavků, bez filtrace a s minimem přidané síry nebo úplně bez ní: tak pracuje l'ambre blanc.
- Jaký je rozdíl mezi kvevri a amforou?
- Antická amfora sloužila k přepravě vína: ucha, úzké hrdlo, špičaté dno. Kvevri bez uch se zakopává do země, aby víno kvasilo a zrálo na místě.
- Kde koupit víno z kvevri z Alsaska?
- Naše cuvée vyrobená v kvevri v Alsasku jsou k dostání v našem e-shopu, s dopravou po Francii zdarma od 150 €, nebo ve sklepě v Lutzelhouse, po domluvě.


